|
|
The Limits of the EU's Political Conditionality Approach in the Western Balkans
Křiklánová, Michaela ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cílem práce je odkrýt vztah mezi strategiemi rozšiřování Evropské unie a procesem demokratizace v zemích západního Balkánu za pomoci zkoumání vlivu strategií EU na změny úrovně demokracie ve dvou konkrétních případech: Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Efekt nástroje politické kondicionality byl po dobu více než jedné dekády omezen nedostatečným důrazem na demokratické reformy a vyzdvihováním bezpečnostních zájmů, které byly často upřednostněny před cíli, které přímo souvisí s reformami posilujícími úroveň demokracie v daných zemích. Na základě teorie konfliktních cílů práce demonstruje, že nedávno uplatněná strategie EU, jež řadí jednotlivé cíle do vhodné posloupnosti, přičemž cíle související s demokratickým přechodem jsou upřednostněny před bezpečnostními zájmy, je efektivnější v navozování demokratických změn. Následně byly definovány nutné a postačující podmínky pro úspěšnou strategii posloupnosti: silný důraz na demokratické cíle s jasně vytyčenou časovou perspektivou a odpovídající kroky mezinárodních aktérů.
|
|
|
Konvergence nových členských zemí EU
Nevoralová, Lenka ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na nové členské země Evropské unie a jejich konvergenční procesy. Konkrétně se věnuje pěti středoevropským zemím, České republice, Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku, které vstoupily do Evropské unie 1. 5. 2004. První kapitola se zabývá zeměmi v době jejich přípravy na členství v Evropské unii, věnuje se plnění Kodaňských kritérií a tehdejšímu ekonomickému vývoji. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj středoevropských zemí v Evropské unii. Nejprve je charakterizován vývoj nových členských zemí v prvních letech členství, následně během ekonomické krize a nastupujícího oživení. Třetí kapitola je věnována samotným procesům reálné a nominální konvergence ve středoevropských zemích. Kromě sledování jednotlivých etap konvergence v čase je dokumentován průběh konvergence výpočtem beta konvergence v Evropské unii. V závěru práce je nastíněn vztah mezi stupněm nominální a reálné konvergence v daných zemích.
|
|
|
Vývoj komoditní strukutury zahraničního obchodu EU v letech 1999 až 2010
Otec, Michal ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Gajdušková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu Evropské unie jako celku, to znamená ve vztahu ke třetím zemím. Jelikož je ale před detailním rozborem komoditní skladby exportu a importu Evropské unie nutné znát souvislosti, je v první části práce chronologicky popisován a analyzován postupný vývoj Evropské unie od konce druhé světové války do současnosti. Kromě samotných důležitých dat ve vývoji evropské integrace jsou zde také analyzovány dopady tohoto vývoje. Z nejdůležitějších událostí ve vývoji Evropské unie bych mezi jinými zmínil například Římské smlouvy, rozšíření Evropské unie v letech 1973, 1981, 1986, 1995, 2004 a 2007, vznik Schengenského prostoru či podpis Lisabonské smlouvy. Druhá část práce je již soustředěna přímo na analýzu struktury obchodu Evropské unie, a to v období mezi lety 1999-2003, 2004-2006 a 2007-2009. Toto rozdělení do jednotlivých období bylo vybráno na základě zlomových událostí ve vývoji Evropské unie, jimiž bylo zavedení třetí etapy Hospodářské a měnové unie v roce 1999, rozšíření Evropské unie o 10 zemí v roce 2004 a zatím poslední rozšíření o Rumunsko a Bulharsko. Komoditní struktura zahraničního obchodu Evropské unie je v každé kapitole analyzována izolovaně pro export, import a obchodní bilanci.
|
|
|
Problematika vstupu Turecka do EU
Wessnitzer, Hong Long ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Evropská unie stojí v procesu rozšiřování před jedním z nejspornějších rozhodnutí. Jedná se o velice rozporuplný krok, jak z hlediska politického, tak ekonomického, sociálního, ale i geografického. Přijme EU Turecko mezi členy své rodiny? Ve své bakalářské práci se pokusím o zodpovězení této choulostivé otázky. Zaměřím se na pozitivní a negativní aspekty hovořící pro a proti vstupu tohoto státu mezi členské země EU. Na jedné straně poukážu na ekonomické a politické přínosy a na straně druhé se soustředím na současné a budoucí záporné dopady příchodu Turecka do unie.
|
host ::
RSS.